Jaký je rozdíl mezi ledovkou a náledím?

Náledí je meteorologický jev, při kterém zemský povrch pokryje ledová vrstva. Náledí vzniká tehdy, pokud teplota zemského povrchu klesne pod bod mrazu .

Náledí vzniká:

Pokud se dešťové kapky nebo mrholení mění při styku se zemským povrchem v led ; v některých případech jsou dešťové kapky podchlazené.

Jestliže opět zmrzne voda, která se uvolnila z roztálého sněhu.

Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Voda může mít původ i z chladících věží, komínů a jiných zdrojů a její zdroj může být dost nečekaný. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu.

Ledovka je hladká, průhledná a homogenní vrstva ledu , vznikající, když mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na zem nebo jiný povrch. Podobá se čirému ledu, kdy vznikají přechlazené kapky vody .

Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch a z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů, elektrická vedení apod. s teplotou pod 0°C. Vodní kapky se po dopadu na zem, předměty apod. rozlijí a okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku – průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem.

Právě z toho důvodu by mohla být ledovka i v dopravě zaslouženě jevem obávanějším než náledí.